Vitko’s Weblog
Nebylo spočinutí. Nikde. Ani v nevědomí.Interrotron
“Hlavní metodou režiséra byla interview s americkými policajty z Abu Graib. S těmi kteří fotografovali, a kteří sami účinkovali na fotkách. Morris používá k rozhovorům zvláštní techniku zvanou interrotron. Vyslýchaný kouká přímo do kamery, přes speciální převodník však vidí přímo do očí tázajícího se režiséra. Divákům pak připadá, že se „vyslýchaný“ dívá přímo na ně, což na velkém plátně dodává vypjatému rozhovoru zvláštní emocionalitu.”
Standard Operating Procedure neboli S.O.P. je pomalý film o tom, co se skutečně dělo v Abu Graib v jeho „slavném“ období, tedy v roce 2004, když si tam několik amerických vojenských policajtů krátilo dlouhou chvíli komponováním fotografií a videí zneužívaných iráckých vězňů.
„Proč se na fotce u toho umučeného Iráčana usmíváte,“ ptá se Morris jedné z policajtek. „Mám to tak nějak automaticky. Když se fotím, vždycky se usmívám,“ odpovídá ta nešťastnice a tváří se překvapeně.
Jaroslav Pašmik: Drobné z Berlinale, Respekt
Network Solutions
Network Solutions - je technologická společnost založena v roce 1979. Registrování domén se stalo hlavním obchodním artiklem společnosti. V roce 2006 společnost spravovala přibližně 8 miliónů názvů domén. Díky své velikosti i dlouhodobé pozici na trhu patří mezi nejdůležitější společnosti zabývající se obchodem s doménami.
Elektronické volby
E-voting - elektronické volby
- elektronické hlasování
- systém hlasování a voleb pomocí internetových technologií
- v některých státech již probíhají e-volby
- E-volby představují zjednodušení pro handicapované občany, nebo pro občany žijící v zahraničí.
První elektronický systém hlasování se začal používat v 60. letech 20. století, kdy byly vynalezeny děrné štítky.
V současné době využívají elektronického hlasování ve volbách nejvíce v Estonsku, kde již před dvěma lety bylo 1,85 % hlasů elektronických. V letošním roce se předpokládá až 5%.
Výhody E-voting:
- vyšší volební účast
- reprezentativnější výsledky
- menší finanční náklady!
- pružnější a rychlejší
- možnosti přímé volby z domova nebo ze zaměstnání
- hlasy zpracovávané elektronicky nebo automaticky - nehrozí manipulace voleb
Nevýhody E-voting:
- probíhá diskuze, zda je hlasování po internetu bezpečné
- hlasy zpracovávané elektronicky nebo automaticky - hrozí manipulace voleb
Zdroje:
www.wikipedia.org
What is a code?
“Code as intellectual heights, an aristocratic elect who can free information and have a wisdom to transform society without the politics, without nations and without politicians.
The key for us lies in code’s connectivity, it is a semiotic-chain, rhizomatic (rather like a non-hierarchical network of nodes) and hence our map must allow for it to be interconnected from anything to anything.”
“And let us not forget the debt that code owes to war and government. It has a bloody history, formed from the special projects of the cold war, a technological race, that got mixed up with the counter-culture but still fights battles on our behalf. He laid aside his sabre. And with a smile he took my hand.”
“Code is pure concept instantiated into the languages of machines. Coding is the art of forming, inventing and fabricating structures based on these languages.”
“Deleuze believes that we live in a society of control and that code is part ‘of the numerical language of control’ requiring of us passwords, user names, and the completion of form fields to either grant or deny access to information, goods and services”
“Every piece of code has a regular contour defined by the sum of its components. The code is whole because it totalises the components, but it remains a fragmentary whole.
Deleuze believes that everything is a machine, or to be more precise every machine is a machine of a machine. By this he means that every machine is connected to another by a flow, whether this flow is air, information, water, desire etc. which it interrupts, uses, converts and then connects with another machine.”
Are the human beings nothing more than an assemblage of several machines linked to other machines, though century’s worth of history have us duped into thinking otherwise?
Is the software coder a philosopher?
Remediace
- Proces, ve kterém novější, nastupující médium zaujímá místo předcházejícího, a to tak, že si “vypůjčuje” jeho vlastnosti, reorganizuje způsoby jeho používání a reformuje jeho kulturní prostor. I když nové médium imituje podobu předchozího, vyjadřuje implicitně i explicitně požadavek starší médium zdokonalit.
- oboustranný proces, v němž nastupující médium absorbuje a mění dosud existující vizuální a textová média: knihu, časopis, televizi, film, fotografii či malbu. Starší média se chovají stejně: film dnes využívá počítačové grafiky, televize člení obrazovku podobně jako design webové stránky, také stránky časopisů se svým vzhledem začínají přibližovat stránkám webovým - remediaci lze označit za stálou vlastnost všech médií
- pracuje na dvou základních principech: bezprostřednosti [immediacy] a hypermediace [hypermediacy]. První princip dovoluje divákovi dívat se na věc a zapomenout na přítomnost média. Druhý princip naopak divákovi médium připomíná, ale nezbavuje jej však autentického zážitku z věci
- bezprostřednost způsobí, že divák zapomene na přítomnost média (např. film) a věří, že stojí před zobrazovaným předmětem (imerze)
- druhý princip - hypermediace má naopak za cíl divákovi médium připomínat, ale nebrání tak autentickému prožitku. Divák se nedívá skrz médium, ale na médium. Takto funguje např. vysílání televizních zpráv.
Neo-Luddismus
Neo-luddité tvrdí, že (některé) nové technologie působí negativně na lidstvo a přírodu kolem nás. Dokáží odlidštit a odcizit lidi, zničit tradiční kultury, společnosti a rodinné struktury a mají negativní vliv na rozvoj a čistotu jazyka. Dále snižují potřebu mezilidského kontaktu a ve své podstatě mění definici toho, co to vůbec znamená být člověk. Nejradikálnější hlasy mluví o tom, že technologie mohou ohrozit vyvinutý systém pro život celé zemské biosféry tak vážně, že lidstvo může zaniknout.
Luddismus - britské politické hnutí (složené převážně z textilních dělníků) na začátku 19.století, které protestovalo (převážně ničením šicích strojů) proti změnám vzniklým za Průmyslové revoluce. Dělníci se báli toho, že kvůli novým technologiím přijdou o práci. V současné době je tento pojem používán většinou pejorativně, a popisuje ty jednotlivce, kteří se nekompromisně a často zbytečně staví proti technologickým a vědeckým inovacím.
Neo-luddismus je moderní hnutí, které se staví do opozice vůči specifickému či obecnému technologickému vývoji. Termín neo-luddismus je používán převážně obhájci technologického pokroku jakožto označení pro jednotlivce či organizace, kteří novým technologickým prostředkům vzdorují. Kupříkladu Bio-luddité odporují hlavně biotechnologiím.
Neo-luddité nemusí považovat technologii samu o sobě za zlo. Domnívají se, že mnoho nových technologií ovlivňují lidskou povahu negativně. Nejčastějším argumentem neo-ludditů je, že z příliš rychlého přijetí nových technologií společností nemáme žádný prospěch, spíše naopak. Myslitelé z řad neo-ludditů odmítají, že technologie je ze své podstaty bez hodnot a amorální, což znamená že může být použita pro dobro i zlo. Místo toho se domnívají, že technologie mají vrozenou tendenci posilovat či podkopávat určité hodnoty. Argumentují tím, že některé technologie podporují sociální a třídní odcizení, degradaci životního prostředí i duchovních hodnot. Neo-luddité pocházejí ze všech politických názorových sfér. Nám neznámějším neo-ludditou je zřejmě Theodor Kaczynski, známý jako “Unabomber”, dále pak skupina E.L.F (Earth Liberation Front je anonymní a autonomní spolčení jednotlivců či skupin, které vyzývají k ekonomické sabotáži a ke guerillovému boji za účelem zastavení zneužívání a ničení přírodního prostředí.)
Vizuální kultura
Autorka nám přibližuje nový směr zkoumání současné kulturní produkce skrývající se po názvem Vizuální kultura. Vizuální kultura se již nesnaží zkoumat “obrazy” ani v rámci jednotlivě oddělených studijních oborů, ani v rámci specifičnosti jednotlivých médií. Snaží se o komplexní hledání vzájemných inspirací skrze interdisciplinární diskurz. Studium vizuálna nás provází již postaletí, až do moderny však jen jako doplněk hodnotnější a pravdivější oblasti jazyka. Uznání vizuální kultury jako prostoru, který je třeba studovat, je tedy poměrně nové.
O obrazech se dlouho uvažovalo téměř výlučně v rámci tradičně definovaných formátů a médií - ať už to byla kategorie “umění”, “fotografie”, “filmu” či “masových médií”. Každý z těchto obrazových světů má své specifické tvůrce a aktéry, svá publika, svoji rétoriku. Dochází dnes stále více k propojování a hledání styčných ploch a vzájemných inspirací - a právě inspirativní interdisciplinarita spojená tématem “vizuality” či konkrétněji “obrazu” dovoluje nahlédnout soudobou kulturu obrazu mnohem komplexněji.
Přestože existuje obecné vědomí o možnostech manipulace obrazem, je zde stále mizivá zkušenost s čtením, analýzou a kritickým přístupem k obrazům. Konzumenti současných obrazů jsou podle Hanákové nedostatečně mediální gramotní (na některých základních a středních školách se tento rok poprvé začíná vyučovat předmět “Mediální výchova”) a neumí s obsahy komunikovanými pomocí obrazů pracovat. Po odvysílání filmu Český sen a akci “guerillové” skupiny ZTOHOVEN se toto obecné povědomí o manipulaci s obrazy snad podstatně zvýšilo. Nejedna česká rodina tak dostala “zaslouženou?” lekci mediální gramotnosti.
V každém případě vliv obrazů na naši kulturu je nezpochybnitelný. Vizuální studia zkoumají způsoby, jak je možné s vizuálními reprezentacemi pracovat, jak transformují otázky “významu”, “pravdy”, “vědění” a “moci”, tedy vztah mezi reprezentací/obrazem, ideologií a mocí.
