Giselle Beiguelman: příspěvek do knihy New Media Poetics
“At the intersection of words and symbols where we begin to redesigne our boundaries!”
- multimediální umělkyně a esejistka
- zabývá se převážně novými médii
- vyučuje digitální kulturu na univerzitě v Sao Paulu
- Má na kontě řadu projektů, mohli bychom je rozdělit podle modelů komunikace, kterých využívají:
- Projekty prezentované na Webu
- Projekty využívající bezdrátové komunikace
- Multimediální projekty – využívající veřejný prostor
- Beiguelmanová se zabývá radikální proměnou nových systémů (tele)komunikace a vznikem nových rozhraní v rámci “digitálního umění”
- Zaměřuje se na nové nástroje komunikace, na nové (cyber)prostory vytvářející nové způsoby vnímání, vizualizace a čtení rozličných kódů
- Zkoumá estetické hledisko kódu
- Ptá se, jakým způsob je člověk vůbec schopen zpracovat tyto kódy, které májí být čteny v růnorodých, paralelních, ale také často nesynchronizovaných procesech a rozhraních
- Zkoumá kontext “čtení” a vnímání – uiverzum čtení a psaní
- V této eseji zmiňuje projekt “Wop Art” – název je odvozen ze slov Wireless a Op Art (zkráceně z angl. optical art – optické umění, je směr výtvarného umění, jenž se začal rozvíjet koncem 50. a počátkem 60. let 20. století, např. Victor Vasarely)
- Je to tedy vlastně Op art zprostředkovaný pomocí bezdrátové komunikace
- Jednalo se o obrazy a symboly, které byly zobrazovány na displey mobilního telefonu
- Op art – to, co vidíme, je výsledkem optického efektu, klamu
- Wop art se nesnaží, abychom se na text příliš soustředili a něco v něm hledali
- Jedná se o obrazy, o nové umění, které má být “čteno” např. ve veřejné dopravě, ve chvílích rozptýlení a hlavně v kontextu současné “zrychlené” doby spolu se všemi ostatními elementy, které k ní patří (nové technologie)
- projekty Did you read the East? a egoscópio využívají veřejného streamování, elektronických billboardů a komerčních telekomunikačních zařízení.
- Did you read the East? – uživatelé pomohli vybrat e-graffiti, které umělkyně vytvořila – jednalo se o šest “video – básní” a těmi poté “narušili” naprogramované reklamní spoty promítané na elektronické bilboardy
- To se opakovalo každé tři minuty
- Webová kamera snímala billboardy zvenčí a zobrazený obsah posílala zpět na webové stránky.
- Šlo o jakýsi “zásah” do kontextu městského života ve stylu jakéhosi novodobého graffiti
- Egoscópio – jednalo se projekt více otevřený veřejnosti
- Byla to další kolektivní akce ve veřejných mediálních prostorách
- Skrze webové stránky uživatelé mohli online posílat slova či obrazy na plochu dvou komerčních elektronických billboardů umístěných na rušných ulicích Sao Paula
- Cílem bylo zmapovat postavu jménem “egoscope” – jakéhosi mutanta vytvořeného z obchodních značek, strojů a obrázků opanujících prostor sítě
- Projekt Poétrica – zahrnoval sérii “vizuálních” básní vytvořených pomocí nehláskových znaků, DVD, filmových trailerů, digitálních tisků a teleintervence. Umožňoval každému vytvořit vizuální zprávu, ta byla poté transformována do nezvukových znaků a zaslána pomocí Webu či SMS zprávy k prezentaci na tři komerční elektronické panely umístěné v centru Sao Paula.
- Podle specifických podmínek percepce básní – entropie, fragmentace a pohybu (mobility) nazývá tento způsob komunikace “nomádskou poezií”
- Básně byly vytvořeny pro PDA, Web, mobilní telefony, elektronické billboardy i pro tisk.
- Poetrica rozkládala tedy již existující konkrétní dílo a převáděla jej do verbálních a vizuálních znaků, čísel a kódů.
- zkoumala kontext “čtení” a vnímání, uiverzum čtení a psaní
- “Poetika” těchto projektů ohlašuje vyčerpání z odstupu, který jsme si dříve vytvořili a který nám dovolil odlišovat umění od masové komunikace, i jedno médium od druhého.
- http://www.desvirtual.com/works.htm
